Co je a nen absinthe Jak se pije absinthe esk absinthe Otzky a odpovdi
Absinthe "ndob" Historie absinthu Kniha Nvtv Odkazy

Historie absintu

 

Historie absintu nesah v dnm ppad tak daleko, jako nap. pivo nebo vno. Zmnka o livch incch pelyku se sice objevily na egyptskm papyru z roku 1550 p.n.l. a sta ekov tak pili vno s pdavkem anzu, tzv. absinthites oinos, ale pbh klasickho absintu se pon a v 18. stolet n.l. ve vcarsku. Recept by ml pochzet od doktora jmnem Pierre Ordinaire, z msta Couvet. Roku 1792 byl absint patentovn jakoto lk na vechno. Recept byl pot pedn sestrm Henriodovm, kter absint prodvaly jako liv elixr. Zde se nkter zdroje rozchzej, jeliko existuje domnnka, e sestry Henriodovch absint vyrbly ji ped pchodem Pierra Ordinaire do msteka Couvet. Kadopdn nsledujc dky jsou ji fakticky podloen. Jist major Dubied zskal od sester recept a roku 1797 zaloil vbec prvn destilrku absintu Dubied Père et Fils spolen se svm synem Marcellinem a zetm Henri-Louis Pernodem. Druh lihovar byl ve Francii oteven 1805 ve mst Pontarlier pod novm nzvem Maison Pernod Fils. Pernod Fils zstal ve Francii nejvtm a nejlepm vrobcem absintu a do jeho zkazu v roce 1914.

Obliba absintu rostla bhem 40. let 19. stol., kdy byl absint podvn francouzskm legionm jakoto lk proti malrii. Legioni s nvratem dom pivezli i svj nvyk na absint, kter se postupn zaal prosazovat ve francouzskch barech. V 60. letech 19. stolet byl absint ve Francii ji natolik oblben, e odpoledn pt hodina byla oznaovna jako zelen hodinka, lheure verte. V 80. letech, kdy masov produkce absintu nabrala na otkch, cena absintu prudce klesala, take npoj byl dostupn i chudm vrstvm. Absint v t dob pila vy tda, bohmt bsnci a mali i barov povalei. Mezi 80. a 90. lety, kdy dolo dky parazitm k vraznmu bytku vinnch rv, se stal absint ve Francii npojem slo 1. V roce 1910 se ve Francii vypilo 36 milion litr absintu, co sice vypad jako velk slo, ale ve skutenosti to bylo jen mal procento celkovho objemu alkoholu, kter Francouzi vypili.

Absint v echch ped a bhem Prvn republiky

V zahrani se absint rozvjel hlavn ve vcarsku, v katalnskm panlsku, ale i v New Orleans v USA a v echch. Nejznmjm eskm absintem po pdu elezn opony je bezesporu Hills Absinth, jeho autorem je Radomil Hill, syn Albna Hilla, kter roku 1920 zaloil likrku Hills. Pestoe datum 1920 lze nalzt i na anglick verzi oficilnch internetovch strnek Hills Absinthu, coby poten datum vroby Hills Absinthu, do te nebylo oficiln doloeno, e Hill od tohoto roku (pseudo)absint skuten vyrbl. Tento argument asto nahrval zahraninm absintovm expertm do karet, e absint se v echch ve skutenosti nikdy nevyrbl. Odpov na tento argument je o nco sloitj. Na pelomu 19. a 20. stolet se v echch rozvjely tzv. rosolky, co byly likry tvoen na bzi trest, aromat a barviv. V rozshl prci z r. 1895, pln domc lka, je mono se v kapitole Lihoviny uml dost o absintu a jeho vrob, coby likru a macertu. Na zklad tto prce meme pedpokldat, e v echch panovalo pesvden, e absint je ve skutenosti likr, nikoliv ulechtil destilt, proto se v tto dob v echch absint, resp. absinth skuten vyrbl. Bohuel nelo o prav absint, ale umlou lihovinu. Likr absint vyrbl nap. Siegfried Gessler v Krnov nebo starobyl Palrna u Zelenho stromu v Prostjov. Souasn bohmsk absinty se ve sv podstat zakldaj na tradici absintov nhraky z Prvn republiky. Vroba likr byla velmi rozen, proto je pravdpodobn, e i Hill likr absint takt vyrbl. Odkryl se tm alespo kousek mozaiky historie bohmskho absintu. Dkaz o vrob pravho absintu na pd ech a Moravy je ale zatm stle nedostupn, nicmn konzumace pravho vcarskho absintu se d snadno doloit i z reklamnch letk starch tiskovin u v roce 1869. Absint se v Praze konzumoval nejen v kavrn Slavia, kde dodnes vis dlo Viktora Olivy, Pijk absinthu, ale tak v baru Daliborka na Praze 6, kam na absint chodil nap. Ji Wolker s Vtzslavem Nezvalem.

Zkaz absintu

Dky vysok oblib absintu, nadmrnmu pit a ohroen vina, kte ve Francii vldli stalet, bylo jen otzkou asu, kdy k zkazu tohoto npoje dojde. Dky nedokonalm a patrn i podmznutm vzkumm na pelomu 19. a 20. stolet se veobecn dolo k zvru, e absint je nebezpen droga, kter zpsobuje tzv. absintismus. Pn bv otcem mylenky a vra ve vyvoln halucinac po pit absintu se koneckonc roziuje i dnes. Delirium Tremens lze ale doclit ktermkoliv jinm alkoholem, jinmi slovy, kdy se budete snait, doshnete halucinac nadmrnm pitm kterhokoliv alkoholu. Kvli pokoutnm vrobm absintu, kter pro zabarven pidvaly vysoce jedovat ltky, je zpsobovaly kolaps jater, se jen prohlubovala vra, e absint je sm o sob nebezpen. Jednm z poslednch hebk do rakve byl Jean Lanfray, kter 28. srpna 1905 zavradil celou svou rodinu a pot se pokusil zabt sm sebe. Pi ohledn msta inu vylo najevo, e Lanfray ml k rnu 2 sklenky absintu. To, e Lanfray vradil a veer a ml navc dalch sedm sklenic vna, est sklenic koaku a kvu s brandy, u rozvnn dav nezajmalo. Lanfray pil absint, Lanfray zabjel. Rovnice byla jasn a na zklad tohoto ppadu se ve vcarsku zaala podepisovat petice na zkaz absintu, kter nala 82 000 podpisovatel. Zkaz byl ve vcarsku schvlen 15. kvtna 1906. 2. nora 1907 byl vcarskm koncilem absint oficiln zakzn a 5. ervence byl dokonce zanesen lnek do vcarsk stavy zakazujc vrobu a vlastnictv absintu. V roce 1906 byl absint zakzn v Belgii a v Brazli, v roce 1912 v USA a v roce 1915 konen i ve Francii. Absint nebyl nikdy zakzn ve panlsku, kam se pesunuli francouzt vrobci. Spolenost Pernod, nejvt vrobce absintu, skonila svou vrobu absintu ve panlsku v roce 1960. Dal stty, kterch se zkaz nedotknul, byly tak Velk Britnie a eskoslovensko. Na zklad absintovho zkazu se ve Francii rozvinul npoj pastis, kter ml absint nahradit. Jde o npoj, kter byl ochuzen o pelynk (obsahujc thujon), tedy o psadu, kter byla na po. 20. stolet povaovna za hlavnho vinka "absintismu".

Oiven zelen vly

Je mon jen dalm paradoxem, e na takka globlnm zruen zkazu se patrn velkm dlem podlely dv posledn zmnn zem, tedy echy a Anglie. Po pdu komunismu se v roce 1990 zapoal import Hills Absinthu do Anglie a obliba tohoto vysokoprocentnho npoje zaala narstat, pestoe se nejednalo o prav absint, kter byl na zatku stolet zakzn. Nutno podotknout, e pestoe byl absint ve vcarsku a Francii zakzn, bylo mono najt tzv. Clandestine absinthe, tedy nezkonn absint, jen byl destilovn naerno. Zmna francouzskho zkona probhla ji roku 1988, kdy na zklad usnesen EU byla uzkonna hranice thujonu (kter byl na potku stolet myln povaovn za pinu absintismu) spolen s usnesenm, e dn npoj se nesm jmenovat pmo Absinthe, resp. takto pojmenovan npoj lze vyrbt a exportovat, ale pro domc trh se pouije spiritueux à base de plantes dabsinthe (alkohol na bzi pelyku), co zpsobilo oiven, resp. proniknut tajnch destilrskch spolk na trh. vcarsko se svho kompletnho zkazu zbavilo a roku 2005 s regulac, e absint vyrbn ve vcarsku nesm bt umle zabarvovn a mus bt destilovn. V USA dolo k vraznmu uvolnn v roce 2007 s dodatkem, e doven absint mus projt pslunmi testy, aby bylo vyloueno peven hranice thujonu 10mg/l.

V souasn dob by se s trochou nadszky dalo ct, e tzv. bohemian-style absinte, tedy absint dle eskho stylu, by se dal nazvat komernm a prav absint naopak zase kvalitnm. Tedy vrobci bylinnch macert zamuj sv sil na marketing a vrobci pravch absint se zamuj spe na kvalitu.


Zpracoval Habu. 2008 - 2019
Valid XHTML 1.0 Transitional