Český absint

Nebyla by to náhoda, kdybyste se zeptali absintového odborníka na český absint a dostali odpověď, že jde o oxymóron. Bohužel donedávna tomu tak opravdu bylo. Český absint ze supermarketů, má s pravým absintem pramálo společného. Podobnosti nalezneme pouze u zelené (a to ještě uměle vytvořené) barvy. Jak už bylo řečeno v sekci Co je a není absint, na českém území se pravý absint vyrábí velmi poskrovnu. Jsou tací prodejci, kteří ani netuší, že absint ve skutečnosti není ryze český výrobek. Osobně jsem se setkal s dodavatelem, který si myslel, že Čechy mají na absint světový monopol. Jediné světlé výjimky jsou absinty z produkce Martina Žufánka, likérky Cami s exportním artikly a nově i absinty Petit Frere od L'ORu, viz níže. Na českém území se taktéž produkuje tajemný Oliva absinthe, jehož američtí destiléři českého původu tvrdí, že nalezli prvorepublikový recept na autentický absint.

Vše ostatní „made in Czech republic“ s názvem absint, absinth, nebo nedej bože absinthe, nelze definovat jako skutečný absint! Jsou to vlastně jen bylinné maceráty nebo likéry, které by se měly jmenovat jinak, aby nedocházelo k nynějším omylům ze strany oklamaných zákazníků.

Thujon!

Pravidlo číslo 1:

Thujon obsažený v absintu vám nepřinese halucinace ani kdybyste absint pili po litrech.

Dostáváme se k největšímu reklamnímu triku v souvislosti s českým absintem! Jen těžko lze přehlédnout tzv. dodatečné informace u některých českých absintů týkající se obsahu thujonu. Přehršle informací o množství thujonu přímo vybízí k mylné myšlence, že čím více thujonu, tím kvalitnější absint. Někteří výrobci dokonce tvrdí, že obsah thujonu v historickém absintu byl několikanásobně vyšší než dnes. Na žádném historickém propagačním plakátu, nebo pohlednici propagující absint nenaleznete informace typu „Náš absint je jedinečný tím, že obsahuje XXmg/l thujonu!“ Chlubící se producenti, vychvalující thujon, do svých produktů mermomocí ládují 35mg/l až 100mg/l thujonu (s výstrahou, že něco takového se v Čechách ani nesmí prodávat... ale při troše hledání se s takovou lahví setkáte kdekoliv v pražských ulicích), přičemž dle měření v dochovaných historických absintech se naměřilo pouhých 0,5mg/l až 48,3mg/l! Z toho plyne, že historický absint neměl v žádném případě 200mg/l a tzv. „absintismus“ byl způsoben pouze alkoholem, tzn., že šlo vlastně o „pouhý“ alkoholismus, se kterým se lidstvo potýká i dnes. Ano, thujon je jedovatý a ve velkém množství lze skutečně prožít výjimečné stavy... spolu s kolapsem jater a centrální nervovou soustavou. Abyste docílili alespoň minimálních účinků thujonu, musel by jeho obsah v absintech být až tisícinásobný v poměru s dnešními hodnotami. Několikrát byste se otrávili alkoholem než se by se dostavilo cokoliv způsobené thujonem. Výrobci se brání tím, že čím více budete pít jejich produkty, tím více budete otupělí k alkoholu a tím více budete citliví na thujon. Pokud jde o tzv. vedlejší stavy způsobené absintem, jako např. „čistší“ opilost, barevné sny atp., pak tyto jsou produktem kombinace širokého pásma bylinek, v čele se „svatou trojicí“ (která se v některých českých absintech vůbec nenachází), nutno také podotknout, že se jedná o stavy nepatrné a záleží na citlivosti jedince.

Sečteno a podtrženo, kombinace ohnivého rituálu, thujonu, díky kterému budete (resp. nebudete) mít halucinace, plakáty s nahými dívkami, které Vám po požití absintu dovolí cokoliv a lživými fakty, že se jedná o pití, díky kterému si Gogh uřízl ucho, dokonale vysvětluje fakt, proč je na českém absintovém trhu v popředí bylinný macerát převlečený v rouše absintovém, aby se lépe prodával. Naštěstí se ale karta možná obrací, jelikož pravý absint si získává stále více příznivců a spousta českých barů a restaurací zařadilo do svého sortimentu některý z níže uvedených absintů.

Český pravý absint, aneb světlé i zelené výjimky

Původně jsem se chtěl rozepisovat o českých výrobcích, kteří propagují své bylinné maceráty pod názvem absint, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že bude vhodnější, když spíše vyzdvihnu producenty, jejichž výrobky se absintu hodně přibližují, ba dokonce dobrým absintem skutečně jsou.

Absinthe St. Antoine

Absint, jenž byl uveden autorem Martinem Žufánkem pouze pro český trh v únoru roku 2008. Jde o absint vyráběný správným způsobem a zároveň cíleně vyráběn pro český trh. Díky degustacím a následným radám zahraničních expertů se Žufánek pustil do experimentování a již 2. šarže St. Antoine jasně dávala najevo, že první český autentický absint je skutečně na světě a připraven bojovat za svou přízeň. 11.11.2009 byla do světa vypuštěna 3. šarže St. Antoine, jehož kvalita se již skutečně může rovnat se světovou konkurencí, což potvrzují recenze předních absintových znalců. St. Antoine se navíc nyní vyváží do širého světa, od Ruska přes velkou louži až do USA. V tuto chvíli nejlepší a nejdostupnější výrobek pro české absintové konzumenty.

Mead Base

V listopadu 2010 uvedl Martin Žufánek na trh raritku v podobě absintu, jehož základem je medovinový destilát. Jde v podstatě o světový unikát, jelikož výroba tzv. Mead Base absintu je velice nákladná. Medovinový základ dává absintu příjemnou až mandlovou jemnost, navíc velmi dobře stárne. Výroba Mead Base byla limitována jen několika málo láhvemi a dnes (březen 2011) jej lze zakoupit na několika posledních místech, jako např. v Absintherii, viz odkazy.

La Grenouille

La Grenouille, přezdívaný "Žába", je následníkem italského absintu L'Italienne od lihovarníka Stefana Rossoniho. Že je tento absint v sekci Český absint, jest výsledkem spolupráce Rossoniho a Žufánka, přičemž Rossoni přenechal v moravských Boršicích know-how a La Grenouille je nyní vyráběn v Čechách bez dozoru původního tvůrce. Jde o špičkový absint, který by českým konzumentům rozhodně neměl uniknout! Na trhu dostupný od listopadu 2010.

L'Ancienne

Stejně jako La Grenouille, je i L'Ancienne taktéž produktem italského lihovarníka Rossoniho, který tento absint vypálil opět společně s Martinem Žufánkem. Nicméně L'Ancienne je o něco zajímavější než předchozí "Žába". Jde o vůbec první repliku vintage absintu. Jade absinty se snaží také replikovat původní stoleté absinty, ale L'Ancienne jde o krok dál a replikuje i samotné staření! To znamená, že jde o nový absint, jehož chuťový profil se podobá stoletým absintům natolik, jak se to ještě žádnému jinému absintu nepodařilo. K L'Ancienne se váže zajímavá historie; v listopadu 2009 Stefano Rossoni poslal vzorky na degustaci pijákům z legendárního fóra feeverte.com. Vzorek byl ohodnocen velice pozitivně s ujištěním, že jde určitě o vintage absint, podobný Pernodu Fils kolem roku 1930. Když Rossoni šel s pravdou ven a oznámil, že o nejde o vintage, ale o jeho vlastní projekt, získal si tím několik zamračených členů tamního fóra. Naštěstí L'Ancienne (alias Mysterysinthe) ani jeho tvůrce zatraceni nebyly a v únoru 2011 byla k dispozici velmi limitovaná nabídka přímo od Martina Žufánka v počtu několika málo desítek láhví. Přestože jde o velice nákladnou výrobu, budoucí produkce L'Ancienne není úplně zatracena a další šarže tohoto archivního skvostu možná spatří světlo světa. Několik láhví bylo odesláno také do pražského baru Hemingway (viz odkazy), kde můžete L'Ancienne ochutnat. Poslední šarže byla vypálena v roce 2014 a s největší pravděpodobností jde o poslední šarži tohoto legendárního absintu, neboť (dnes už Američan) Stefano Rossoni odmítá kvůli několika málo litrům létat přes polovinu světa a spolupráce s Martinem Žufánkem tím pádem končí.

Amave

V únoru 2016 se k absintové rodině v destilačním domě Žufánek přidal nový blanche absint Amave. Tvůrce Martin Žufánek nechtěl původně blanche absint nikdy vyrábět, ale volání trhu neodolají ani ti nejsilnější. Amave je jemný la bleue absint dle švýcarského vzoru s voltáží 53%, určený primárně pro koktejlový svět.

Justifiée & Ancienne

Protože se výroba legendárního absintu L'Ancienne zastavila, pustil se Martin Žufánek do nového projektu jménem Justifiée & Ancienne. Jde o jakýsi mezičlánek mezi St. Antoine a L'Ancienne, který byl navíc na dva měsíce uložen v dubovém sudu. První šarže (2016) byla vyrobena jen v objemu 225 litrů a další šarže budou vyráběny jen při nashromáždění toho nejlepšího pelyňku.

Toulouse Lautrec – Likérka Cami

Likérka Cami, nacházející se v Dobronici u Bechyně, vyrábí absint Toulouse Lautrec, který je primárně určen na export, ale lze ho koupit v některých pražských obchodech a to varianty Toulouse Lautrec Qualite Extra Superieure, Toulouse Lautrec deuxieme Edition, La Bleue extra supérieure a Toulouse Lautrec Christmas edition, dlouhou dobu jediný pravý verte absint vyráběný na české půdě. Poslední tři varianty lze zakoupit pouze přes objednávkový formulář na stránkách likérky Cami, nebo přes internetové stránky Absinth-oase. Ve své době (2005 - 2008) šlo o nejlepší český absint, než jej předběhly produkty z Boršic u Blatnice, viz St. Antoine výše.

Přestože tyto absinty uvádím v sekci český pravý absint, tak je nutno brát v potaz, že všechny zde uvedené absinty z likérky Cami mají s Českou republikou společné pouze místo výroby. Vše se sice vyrábí v Dobronici u Bechyně (mimo jiné velice pěkné místo pro návštěvu), ale jejím základním tvůrcem je Ulrich Hosse z německé společnosti Absinth-oase. Není proto divu, že se jedná spíše o exportní artikl a na českých stránkách likérky Cami tyto absinty vlastně ani nenajdete.

V první polovině července 2008 likérka Cami vypustila do světa další dva typy absintu. Absinth Sinopale a Absinth L ' Exceptionnel. Jde o vylepšenou verzi verzi Toulouse Lautreca, chuť svého předchůdce nezapřou, na druhou stranu mají velice pěknou barvu a louche efekt patří k těm nejlepším, jaké jsem kdy viděl. Dostupné jsou opět přes objednávkový formulář na stránkách Cami, nebo na Absinth-oase.

V první polovině roku 2009 přichází na trh další vylepšení předešlých Cami absintů v podobě absintu Devil. Jde o novější generaci absintu, ke kterému byly do láhve přidány pravděpodobně yzopové stonky.

V druhé polovině října 2009 byl zahájen prodej dalšího artiklu likérky Cami, Hieronymus Bosch Temptation verte a Hieronymus Bosch Temptation La Bleue. Jde v podstatě o další evoluci předchozích dvou absintů.

Na konci roku 2010 uvedla likérka Cami další dva absinty, Karmagiddon a Gothicsinth. Jde o extrém, jehož cílová skupina jsou extrémisté, nebo extrémní vyznavači gothic stylu. Cca. 90% alkoholu. Měl jsem možnost ochutnat pouze Gothicsinth; jde o tmavě červený (rouge) absint, jenž se svou chutí blíží spíše pastisům, hravé bylinkové aroma rozhodně nečekejte.

V tichosti a byť již takřka v zapomnění byl likérkou Cami v červenci 2011 vypuštěn do světa další absint tentokrát s názvem Il Divino Boemo. Díky zklamání z předchozích dvou 90% absintů se nikomu (včetně mě) do degustace tohoto kousku (propagován s afrodiziakálními účinky) zatím nechce.

Absint Ultra Maxima je reakce na rozvíjející se absintový trh. Ulrich Hosse začíná experimentovat a v tomto případě destiluje nesušené bylinky, tzn. z louky přímo do destilačního kotle. Praxe ojedinělá, ale výsledek je rozhodně zajímavější než předchozí pokusy. Zároveň má jít o limitovanou edici z konce roku 2013, nicméně v roce 2014 byla vyrobena druhá šarže.

V duchu předchozího experimentu Ultra Maxima pokračuje jubilejní absinth Absinthe du Jubilée. Od likérky Cami jde bezkonkurečně o nejzajímavější počin za poslední roky. Podle mě jde o nejvhodnější absint do barové mixologie - ač samotnou vůní ani chutí absint v podstatě nepřipomíná, velmi by se hodil do míchaných nápojů. Na trhu se objevil v druhé polovině roku 2015 a dle informací z webu absinth-oase jde jedinou šarži, jejíž výroba se již nebude opakovat.

Absinthe Petit Frére

Společnost L'OR, která stojí za (rádoby) thujonými bombami, uvedla v listopadu 2011 na trh hned dva absinty, které (na rozdíl od jejich předchozích kousků) bez okolků patří do rodiny pravých absintů. Lze to považovat za revoluci, jelikož L'OR maceráty dominovaly "macerátovému" trhu, kde se díky velkému hypu a výbornému marketingu po mnoho let těšily nemalé přízni. Na druhou stranu absint Petit Frére je odpovědí na vzrůstající poptávku po pravém absintu, což pány z L'ORu šlechtí. Jde o verte i blanche verzi. Premiérová šarže nebyla natolik povedená, aby se tento absint mohl postavit vedle výtečných českých absintů z Boršic (viz výše, ŽUSY), nicméně nikdo učený z nebe nespadl a pokud bude v dalších šaržích vylepšený postup výroby a použity lepší bylinky, budou mít čeští milovníci pravého absintu další důvod k radosti.

Kyle Absinthe

Již v únoru 2012 měli někteří členové České absintové mafie možnost ochutnat první destilovaný počin Kyla Bairnsfathera. Šlo v podstatě o velkou senzaci, neboť Kyle do té doby skálopevně prosazoval metodu studené filtrace a destilaci považoval za metodu zastaralou a přežitou. Na trh se oficiálně dostal až v polovině roku 2013. Přestože kvality nejlepší absintů Kyle sice nedosahuje, jde výborný posun směrem kupředu, neboť jde o mnohem pitelnější absint než předchozí Bairnsfather maceráty. Varianty jsou sice dvě, verte a blanche, ale rozdíl není na první pohled příliš patrný. Kyle Bairnsfather zároveň nepolevuje ve svém novém destilačním koníčku a plánuje výrobu dále zlepšovat. Chytře byla zvolena i láhev, která jako by vzdávala hold Havel Alpen absintu, viz níže.

Hill's Absinth Verte

Co bylo před lety prakticky nemyslitelné, se na počátku roku 2014 stalo skutečností. Hill's Liquere přichází se skutečným absintem. Paradox českého absintu tím získává další rozměr. Zároveň se potvrzuje, že skutečný absint získává na českém trhu větší a větší místo. První komerční šarže Hill's absinthu verte byla vydána v limitované edici 400 láhví. A protože jde o skutečný bylinný destilát, je samozřejmostí, že svého předka Hills absinth, jenž stojí za novodobou absintovou revolucí, nechává na chuťovém poli daleko za sebou. Likérka Hill's přechází svůj pseudo-absintový stín a vydává se (snad) na cestu skutečného absintu. Děkuji a držím palce!

Oliva Absinthe

Velice zajímavým produktem je Oliva Absinthe, jehož stránky z roku 2005 vypadají velmi důvěryhodně. V dobách jeho uvedení na trh vyvolal Oliva Absinthe mírný rozruch na poli absintových expertů, jelikož do té doby nebyla historicky potvrzena výroba pravého absintu na území prvorepublikového Československa, resp. ještě Rakousko-Uherska v dobách absintového vrcholu. Společnost Oliva byla natolik odvážná (nebo možná důkladná), že vyšla do světa s tvrzením, že objevila zpustlou destilérku, která byla koncem První republiky opuštěna a kde byl původně vyráběn autentický absint. Oliva to dokazuje archiváliemi a zápisky samotného Viktora Olivy, který s absintem přišel do styku. Bohužel neznám nikoho dalšího, kdo by podniknul badatelské úsilí za účelem potvrzení argumentu, že absintové renomé patřilo na přelomu 19. a 20. stol. i Česku. Společnost Oliva je navíc silně experimentátorská, jelikož do světa vypustila i několik lahví Oliva absintu, který měl být bublinkový (Ambrosia, menší láhevn na obrázku), podobně jako šumivé víno. V roce 2008 to vypadalo s Olivou bledě a vše vedlo k domnění, že produkce Olivy zkrátka zanikne. K velkému překvapení došlo v létě 2009 v Londýně na mezinárodní soutěži vína destilátů, kde Oliva Absinthe Supérieure získal krásné druhé místo, načež počátkem roku 2010 vystrčil Oliva Absinthe své růžky i na český trh. Šarže, kterou jsem měl možnost ochutnat v únoru 2010, byla velmi hořká, což bylo způsobeno využitím pelyňku pravého v barvící části, což je chyba - jediný pelyněk, který by se měl při barvící části využít, je pelyněk římský. Nicméně jde o pravý absint a vyznačuje se zajímavou (byť zatím utlumenou) chutí. K velkému překvapení bude Oliva distribuovaná společnosti Delis (!!!)

Havels Alpen Absinth – Martin Šebor

Dlouho jsem přemýšlel, zda mám tento absint v této sekci také zmínit, jelikož získat Havels Alpen dnes už lze pouze přes www.absinth-oase.de, protože se již dlouho nevyrábí. Šlo o autentický, destilací připravený, průzračný blanche absint. Na konci roku 2010 se mi dostalo příležitosti tento absint ochutnat, z čehož mohu usoudit dvě věci:
- Je to skutečně pravý blanche absint, o čemž mě vedle chuti přesvědčila etiketa, na níž bylo napsáno, že se jedná o průtahový bylinný destilát. Česká republika tedy opravdu měla počátkem 21. století pravý absint.
- Chuť, alespoň v porovnání s nejlepšími absinty na trhu, je spíše průměrná, sterilní, jak zlí jazykové tvrdí, "pendreková". Rozhodně ale není Havels Alpen hořký, kdybych jej ochutnal v dobách, kdy se o pravý absint v ČR nedalo zavadit, šlo by o TOP absint. Dnes bohužel šedivý průměr.

Byť to byl tehdy velice nadčasový produkt, neměl na českém (thujonem zdecimovaném) trhu šanci uspět. Příběh tvůrce Martina Šebora by si vůbec zasloužil samostatný článek. Martin Šebor spáchal roku 2003 sebevraždu. Firmu převzal Kyle Bairnsfather, ale výroba Havels Alpen Absinthu již obnovena nebyla. Bairnsfather se dlouho držel výroby pouhých macerátů, které propagoval coby absinty vyrobené novou studenou filtrací, ale v roce 2013 uvedl na trh svůj první pravý absint Kyle, jehož láhev nápadně připomíná Havels, viz výše.