Co je a není absint

Co JE absint?

Absint je bylinný průtahový destilát s vysokým procentem alkoholu od cca. 50% do 80%. Jeho základní surovinou je tzv. „svatá trojice“ bylin, tj. pelyněk pravý (Artemisia absinthium), anýz (Pimpinella anisum) a fenykl obecný (Foeniculum vulgare). Bez těchto tří základních bylin se absint neobejde. K těmto bylinám se přidávají další bylinky dle uvážení výrobce, většinou jde o yzop, mellisu, badyán a mnoho dalších. Výroba absintu spočívá nejdříve v maceraci bylin v alkoholu, který je následně destilován. Výsledkem této destilace je čirý alkoholický nápoj absint, který je označován jako blanche, z francouzštiny bílý, nebo čirý. Pro dosažení zelené barvy se v destilátu dále máčí pelyněk římský, yzop lékařský, melissa a jiné. Z těchto bylin se při máčení uvolňuje chlorofyl a nápoj získává zelenou barvu. Zelené barvy lze také docílit umělými barvivy, ale takto vyrobený nápoj již ztrácí punc přírodního produktu. Finální zelený absint se označuje jako verte, tzn. „zelený“. Verte absint stářím hnědne právě díky chlorofylu, čímž neztrácí na kvalitě, ba právě naopak, pravé absinty z 19. a počátku 20. století jsou vysoce ceněny z důvodu jedinečnosti a (dle odborníků) dosud nepřekonané chuti.

Co není absint?

Pokud absint neobsahuje zmiňovanou trojici pelyněk, anýz, fenykl a není destilovaný, nelze hovořit o absintu jako takovém. A zde se dostáváme k hořkému tématu českých „absintů“. Většina českých absintů neobsahuje (nebo obsahuje ve velmi malém množství) pelyněk, anýz nebo fenykl. Proto se tyto absinty při správné přípravě nezabarví (viz Jak se pije absint). Další velkou vadou českých absintů je skutečnost, že české absinty se pouze macerují (někdy ani to ne) a vynechává se destilace konečného macerátu, proto jsou české absinty velice hořké a většina lidí tento drink pije jen aby zkusila „co vydrží“, ze zvědavosti, z donucení druhých, nebo díky velice vlezlé a mnohdy přesvědčivé obchodní propagandě. O přidaných barvivech se netřeba ani zmiňovat, stačí, že praví absintoví degustátoři se na tyto fosforové alkoholické nápoje dívají jako na ústní vodu, v horším případě dezinfekční přípravek na mytí odpadu. Jediným pozitivním argumentem může být skutečnost, že macerovaný absinte, nebo spíše alkohol v němž se maceroval pelyněk (Artemisia absinthium), tu skutečně byl dlouho před prvním absintem, jenž je nyní díky 19. stol. všeobecně znám. Šlo ale spíše pouze o lék a rozhodně nešlo o nápoj, který člověk mohl dopřát v kdejaké krčmě.

Čeští výrobci absintu se při propagaci svých výrobků dušují tím, že postupovali dle originálních receptur, takže z reklam se lze bez správných znalostí domnívat, že to, co lze koupit na každém pražském rohu, je velice podobné tomu, co pili Van Gogh, Toulouse Lautrec, Picaso a spousta dalších na přelomu 19. a 20. století. Tito výrobci, ať už více či méně vědomě, LŽOU!

Absint, macerát a likér

Na českém trhu stále ještě dominují likéry a maceráty, které se díky neuzákoněné právní definici absintu v EU můžou prodávat pod názvem absint (absinth/absinthe) aniž by se skutečným absintem z přelomu 19. a 20. století měly cokoliv společného. Díky jednomu výrobci pravého českého absintu tu (se svolením autora a vlastním přidáním příkladů z české zahrádky ; ) máme popis všech tří produktů, z nichž lze absintem nazvat pouze jeden.

Likéry (většina czechsintů):
- na etiketě je uvedeno něco jako líh, cukr, bylinné aroma, přírodně identické aroma, EXXX.
- výroba: do míchačky nalejete surový průmyslový líh, přilejete aromata, cukerný roztok, přisypete barvítko. Pokud máte 1000l míchačku, tak za 15 minut připravíte 1000l crapsintu a můžete okamžitě lahvovat. Náklady nulanulanic, výdělek monstrózní, výsledek nepitelný.
Příklady: Hills absinth, Fruko Schultz, Absinth Starorežná, Absinthium 1792.

Macerát:
- na etiketě najdete něco jako líh, byliny
- výroba: do maceračního kotle dáte průmyslový líh, nasypete základní byliny a macerujete. Po určité době "zcedíte" byliny a výsledný macerát přefiltrujete. Do lahví můžete podle poctivosti výrobce stáčet po třech dnech. Náklady jsou vyšší, místo aromat macerujete dražší byliny (i když jsou to třeba jen tři druhy). Filtrace bývá důkladnější (někdo používá mrazící filtraci), výdělek slušný. Výsledek je hořký, poctivě udělaný macerát je ale velice pitelný, pokud louchuje, tak okamžitě a divoce. Jediné, co vadí, je název absint. Maceráty bývají "slavné" tím, že výrobci na dně láhve nechávají hrstku maceračních bylin (většinou pelyněk a koriandr). Macerací ale z bylin nedostanete tolik extraktu jako při destilaci!
Příklady: L'OR 35, King Of Spirits a King Of Spirits GOLD, Bairnsfather Bitter, Reality Absinth.

Destilát:
- na etiketě najdete "průtahový destilát z bylin"
- výroba (verte): do maceračního kotle dáte podle typu výsledného absintu buď obilný líh nebo vínovici, nasypete macerovací byliny a macerujete po X dní. Výsledný macerát destilujete. Do takto vzniklého destilátu dáte barvící byliny. Zcedíte byliny, zfiltrujete a uložíte do sklepa na staření. Každý destilát se musí po destilaci vydýchat, není možné ho okamžitě stáčet do lahví. Náklady obrovské, dvakrát macerujete byliny ze kterých nikdy nedostanete veškerý alkohol nazpět, dlouho destilujete a přicházíte tak o další líh, nehledě na náklady na destilací (X hodin destilujete X litrů). Další náklady jsou ve skladování, tj. nádrže a nutnost čekat než hotový výrobek prodáte. Výsledek je lahodný, nehořký a louche nastupuje pomalu a po vlnách (anýzový macerát louchuje po první kapce vody a zakaluje moc do tmava).
Příklady: St. Antoine, Toulouse Lautrec, Sinopale, L ' Exceptionnel

Příklady českých macerátů a likérů, které se za absint pouze vydávají:

Pokud jste zakoupili některý z těchto produktů, vězte, že jste nekoupili absint, ale bylinný macerát nebo likér s názvem absint/h/e, který se díky chytré obchodní propagaci (spolu s chimérou jménem Thujon) drží na českém trhu. Pro skutečný český absint klikněte zde.