Český
absintheČeský
absinthe
Nebyla by to náhoda, kdybyste se zeptali absinthového odborníka na český absinthe a dostali odpověď, že jde o oxymóron. Bohužel donedávna tomu tak opravdu bylo. Český absinthe, neboli absint, resp. absinth má s pravým absinthem pramálo společného. Podobnosti nalezneme pouze u zelené (a to ještě uměle vytvořené) barvy a právě počeštěným pojmenováním „absint“. Jak už bylo řečeno v sekci Co je a není absinthe, na českém území se pravý absinthe vyrábí velmi poskrovnu. Jsou tací prodejci, kteří ani netuší, že absinthe ve skutečnosti není ryze český výrobek. Osobně jsem se setkal s dodavatelem, který si myslel, že Čechy mají na absinthe, resp. absinth světový monopol. Jediné světlé výjimky jsou absinthy z produkce Martina Žufánka a likérka Cami s exportním artikly, viz níže. Na českém území se taktéž produkuje tajemný Oliva absinthe, jehož američtí destiléři českého původu tvrdí, že nalezli prvorepublikový recept na autentický absinthe.
Vše ostatní „made in Czech republic“ s názvem absint, absinth, nebo nedej bože absinthe, nelze definovat jako skutečný absinthe! Jsou to vlastně jen bylinné maceráty nebo likéry, které by se měly jmenovat jinak, aby nedocházelo k nynějším omylům ze strany oklamaných zákazníků.
Pravidlo číslo 1:
Thujon obsažený v absinthu vám nepřinese halucinace ani kdybyste absinthe pili po litrech.
Dostáváme se k největšímu reklamnímu triku v souvislosti s českým absintem! Jen těžko lze přehlédnout tzv. dodatečné informace u současných absintů týkající se obsahu thujonu. Přehršle informací o množství thujonu přímo vybízí k mylné myšlence, že čím více thujonu, tím kvalitnější absint. Někteří výrobci dokonce tvrdí, že obsah thujonu v historickém absinthu byl několikanásobně vyšší než dnes. Na žádném historickém propagačním plakátu, nebo pohlednici propagující absinthe nenaleznete informace typu „Náš absinthe je jedinečný tím, že obsahuje XXmg/l thujonu!“ Chlubící se producenti, vychvalující thujon, do svých produktů mermomocí ládují 35mg/l až 100mg/l thujonu (s výstrahou, že něco takového se v Čechách ani nesmí prodávat... ale při troše hledání se s takovou lahví setkáte kdekoliv v pražských ulicích), přičemž dle měření v dochovaných historických absinthech se naměřilo pouhých 0,5mg/l až 48,3mg/l! Z toho plyne, že historický absinthe neměl v žádném případě 200mg/l a tzv. „absinthismus“ byl způsoben pouze alkoholem, tzn., že šlo vlasntě o „pouhý“ alkoholismus, se kterým se lidstvo potýká i dnes. Ano, thujon je jedovatý a ve velkém množství lze skutečně prožít výjimečné stavy... spolu s kolapsem jater a centrální nervovou soustavou. Abyste docílili alespoň minimálních účinků thujonu, musel by jeho obsah v absinthech být až tisícinásobný v poměru s dnešními hodnotami. Několikrát byste se otrávili alkoholem než se by se dostavilo cokoliv způsobené thujonem. Výrobci se brání tím, že čím více budete pít jejich produkty, tím více budete otupělí k alkoholu a tím více budete citliví na thujon. Pokud jde o tzv. vedlejší stavy způsobené absinthem, jako např. „čistší“ opilost, barevné sny atp., pak tyto jsou produktem kombinace širokého pásma bylinek, v čele se „svatou trojicí“ (která se paradoxně v českých bylinných macerátech nenachází), nutno také podotknout, že se jedná o stavy nepatrné a záleží na citlivosti člověka.
Sečteno a podtrženo, kombinace ohnivého rituálu, thujonu, díky kterému budete (resp. nebudete) mít halucinace, plakáty s nahými dívkami, které Vám po požití absintu dovolí cokoliv a lživými fakty, že se jedná o pití, díky kterému si Gogh uřízl ucho, dokonale vysvětluje fakt, proč je na českém absinthovém trhu v popředí bylinný macerát převlečený v rouše absinthovém, aby se lépe prodával. Naštěstí se ale karta možná obrací, jelikož pravý absinthe si získává stále více příznivců a spousta českých barů a restaurací zařadilo do svého sortimentu některý z níže uvedených absinthů.
Původně jsem se chtěl rozepisovat o českých výrobcích, kteří propagují své bylinné maceráty pod názvem absinth, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že bude vhodnější, když spíše vyzdvihnu producenty, jejichž výrobky se absinthu hodně přibližují, ba dokonce dobrým absinthem skutečně jsou.
 Absinthový nováček, jenž byl uveden autorem Martinem Žufánkem pouze pro český trh v únoru roku 2008. Jde o vůbec první, resp. v této chvíli jediný absinthe vyráběný správným způsobem a zároveň cíleně vyráběn pro český trh! Díky degustacím a následným radám zahraničních expertů se Žufánek pustil do experimentování a již 2. šarže St. Antoine jasně dávala najevo, že první český autentický absinthe je skutečně na světě a připraven bojovat za svou přízeň. 11.11.2009 byla do světa vypuštěna 3. šarže St. Antoine, jehož kvalita se již skutečně může rovnat se světovou konkurencí, což potvrzují recenze předních absinthových znalců. St. Antoine se navíc nyní vyváží do širého světa, od Ruska přes velkou louži až do USA. V tuto chvíli nejlepší a nejdostupnější výrobek pro české konzumenty.
Zakoupit jej můžete přes internetové stránky www.lepsinalada.cz, případně na stránkách Žufánka najít obchod, či restauraci, kde výrobky této společnosti ochutnat.
|
|
V listopadu 2010 uvedl Martin Žufánek na trh raritku v podobě absinthu, jehož základem je medovinový destilát. Jde v podstatě o světový unikát, jelikož výroba tzv. Mead Base absinthu je velice nákladná. Medovinový základ dává absinthu příjemnou až mandlovou jemnost, navíc velmi dobře stárne. Výroba Mead Base byla limitována jen několika málo láhvemi a dnes (březen 2011) jej lze zakoupit na několika posledních místech, jako např. v Absintherii, viz odkazy.
|
|
|
| La Grenouille |
|
|
|
|
| L'Ancienne |
|
|
Toulouse Lautrec – Likérka Cami
|
Likérka Cami, nacházející se v Dobronici u Bechyně, vyrábí Absinthe Toulouse Lautrec, který je primárně určen na export, ale lze ho koupit v některých pražských obchodech, resp. pouze jednu jeho variantu a to Toulouse Lautrec Qualite Extra Superieure. Dalšími variantami Toulouse Lautrec jsou deuxieme Edition, La Bleue extra supérieure a Toulouse Lautrec christmas edition, dlouhou dobu jediný pravý verte absinthe vyráběný na české půdě. Poslední tři varianty lze zakoupit pouze přes objednávkový formulář na stránkách likérky Cami, nebo přes internetové stránky Absinth-oase. Ve své době (2005 - 2008) šlo o nejlepší český absinthe, než jej předběhly produkty z Boršic u Blatnice, viz St. Antoine výše.
Absinthe Toulouse Lautrec Qualite Extra Superieure lze v Praze nejlevněji koupit v obchodě s alkoholickými nápoji R+R. Za vyšší cenu ho taktéž naleznete v obchodě Absinthe shop, baru Absinthe Time, nebo v Tescu na Národní třídě. Veškerý sortiment likérky Cami lze od 3.5.2010 koupit v Praze v kamenném obchodě provozovny likérky v ulici Rooseveltova 578/33, Praha 6.
Přestože tyto absinthy uvádím v sekci český pravý absinthe, tak je nutno brát v potaz, že všechny zde uvedené absinthy z likérky Cami mají s Českou republikou společné pouze místo výroby. Vše se sice vyrábí v Dobronici u Bechyně (mimo jiné velice pěkné místo pro návštěvu), ale jejím základním tvůrcem je Ulrich Hosse z německé společnosti Absinth-oase. Není proto divu, že se jedná spíše o exportní artikl a na českých stránkách likérky Cami tyto absinthy vlastně ani nenajdete.
|
  V první polovině července 2008 likérka Cami vypustila do světa další dva typy absinthu. Absinthe Sinopale a Absinthe L'Exceptionnel. Jde o vylepšenou verzi verzi Toulouse Lautreca, chuť svého předchůdce nezapřou, na druhou stranu mají velice pěknou barvu a louche efekt patří k těm nejlepším, jaké jsem kdy viděl. Dostupné jsou opět přes objednávkový formulář na stránkách Cami, nebo na Absinth-oase.
|
  V druhé polovině října 2009 byl zahájen prodej dalšího artiklu likérky Cami, Hieronymus Bosch Temptation verte a Hieronymus Bosch Temptation La Bleue. Jde v podstatě o další evoluci předchozích dvou absinthů.
|
  Na
konci roku 2010 uvedla likérka Cami další dva absinthy, Karmagiddon a
Gothicsinth. Jde o extrém, jehož cílová skupina jsou extrémisté, nebo extrémní
vyznavači gothic stylu. Cca. 90% alkoholu. Měl jsem možnost ochutnat pouze
Gothicsinth; jde o tmavě červený (rouge) absinthe, jenž se svou chutí blíží
spíše pastisům, hravé bylinkové aroma rozhodně nečekejte. |
| Oliva Absinthe |
|
|
|
|
|
Havels Alpen Absinth – Martin Šebor |
|
Byť to byl tehdy velice nadčasový produkt, neměl na českém (thujonem zdecimovaném) trhu šanci uspět. Příběh tvůrce Martina Šebora by si vůbec zasloužil samostatný článek. Martin Šebor spáchal roku 2003 sebevraždu. Firmu převzal Kyle Bairnsfather, ale výroba pravého absinthu již obnovena nebyla. Bairnsfather dnes sice stále absinth vyrábí, leč jde opět pouze o bylinné (ač velmi kvalitní) maceráty, které se sice při správné přípravě zakalí (Absinth Reality), ale je hořký a k dobrému absinthu má daleko. |
La
Grenouille, přezdívaný "Žába", je následníkem italského absinthu L'Italienne od
lihovarníka Stefana Rossoniho. Že je tento absinthe v sekci Český absinthe, je
výsledkem spolupráce Rossoniho a Žufánka, přičemž Rossoni přenechal v moravských
Boršicích know-how a La Grenouille je nyní vyráběn v Čechách bez dozoru
původního tvůrce. Jde o špičkový absinthe, který by českým konzumentům rozhodně
neměl ujít! Na trhu dostupný od listopadu 2010.
Stejně
jako La Grenouille, je i L'Ancienne taktéž produktem italského lihovarníka
Rossoniho, který tento absinthe vypálil opět společně s Martinem Žufánkem.
Nicméně L'Ancienne je o něco zajímavější než předchozí "Žába". Jde o vůbec první
repliku vintage absinthu.
Velice
zajímavým produktem je Oliva absinthe, jehož stránky z roku 2005 vypadají velmi
důvěryhodně. V dobách jeho uvedení na trh vyvolal Oliva absinthe mírný
rozruch na poli absinthových expertů, jelikož do té doby nebyla historicky
potvrzena výroba pravého absinthu na území prvorepublikového Československa,
resp. ještě Rakousko-Uherska v dobách absinthového vrcholu. Společnost Oliva byla natolik odvážná (nebo možná důkladná), že
vyšla do světa s tvrzením, že objevila zpustlou destilérku, která byla koncem
První republiky opuštěna a kde byl původně vyráběn autentický absinthe. Oliva to
dokazuje archiváliemi a zápisky samotného Viktora Olivy, který s absinthem
přišel do styku. Bohužel neznám nikoho dalšího, kdo by podniknul badatelské
úsilí za účelem potvrzení argumentu, že absinthové renomé patřilo na přelomu 19.
a 20. stol. i Česku. Společnost Oliva je navíc silně
experimentátorská, jelikož do světa vypustila i několik lahví Oliva absinthu,
který měl být bublinkový (Ambrosia, menší láhevn na obrázku), podobně jako
šampaňské. V roce 2008 to vypadalo s Olivou bledě a vše vedlo k domnění, že
produkce Olivy zkrátka zanikne. K velkému překvapení došlo v létě 2009 v Londýně na mezinárodní soutěži vína destilátů, kde 
Dlouho jsem přemýšlel, zda mám tento absinthe v této sekci
také zmínit, jelikož získat tento absinthe dnes už lze pouze přes